Akciový pivovar Prostějov

5. října 2011 v 14:08 | jarin |  Akciový pivovar Prostějov


Tak co by mělo být první je asi jasný. Největší pivovar ve městě Prostějov - Akciový pivovar čili akciák. Článek o historii jsem převzal. Sám bych lepší nevytvořil a proč dělat něco, co už dávno někdo udělal.

Tradice prostějovského pivovarnictví sahá až do 14.století, kdy na prostějovském rynku vařilo a šenkovalo pivo 31 krčemních domů. Do oku 1633 to již bylo 69 právovárečných domů. Správou města bylo dbáno na to, aby se všude vařilo pivo stejné kvality. Právo vařit a čepovat pivo bylo výsadou měšťanů, vlastnících výsadní domy na náměstí. Jedním z nejstarších dochovaných krčemních domů je hostinec U černého orla, později hostinec Pod žudrem, který v roce 1499 získal výsadní právo vařit a čepovat pivo. Koncem 19.století nastávají bouřlivá léta v hospodářském rozvoji města. A tehdy bylo na valné schůzi Hospodářského spolku prostějovského uvažováno o založení Akciového pivovaru v Prostějově. Myšlenka se ujala a hned na jaře roku 1897 bylo započato se stavbou pivovaru a dne 21.prosince 1897 byla hotová stavba předána k plnění svého účelu. Pivovar byl vybaven nejmodernějším na tehdejší dobu strojním zařízením, které se postupně doplňovalo stále novými, účelnějšími stroji, takže byl na výši moderní pivovarnické techniky. Původní parní pohon byl v roce 1926 zaměněn z úsporných důvodů na pohon elektrický. Vyráběna byla piva 10ti a 12ti stupňovitá světlá , tmavá a speciální tmavé pivo 16ti stupňové zvané Černozdroj a to výhradně z výtečného hanáckého ječmene. Pivo se těšilo pro svou výbornou jakost velké oblibě. Pivovar, jako svépomocná korporace udržoval všestranné přátelské obchodní styky se všemi družstevními podniky jak městskými, tak venkovskými a zasahoval takto hluboce do hospodářského života Prostějovska. Pivovar prošel od svého založení mnoha změnami, týkající se vlastníků i svého názvu. V roce 1944 byl pivovar uzavřen. Provoz byl obnoven až v roce 1946 zásluhou zaměstnanců pivovaru, kterým se podařilo doplnit zařízení ztracené během odstávky. Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn "Akciový pivovar v Prostějově", Prostějov (akciová společnost).

Začlenění k podniku Hanácké pivovary n.p. Přerov se uskutečnilo v roce 1952, avšak již v roce 1953 patřil pivovar pod nově vzniklou společnost Olomoucké pivovary n.p.. Po zániku tohoto podniku v roce 1955 byl pivovar znovu začleněn do podniku Hanácké pivovary n.p. a v roce 1960 do společnosti Jihomoravské pivovary n.p. Brno. V této době dosáhl pivovar ročního výstavu 100 000 hl piva. Aby bylo možno rozšířit kapacitu pivovaru, bylo v roce 1965 přistoupeno k celkové rekonstrukci, která měla zabezpečit výstav piva
190 000 - 200 000 hl. proběhla rekonstrukce varny, byla rozšířena spilka, zatankován ležácký sklep ocelovými tanky, postavena nová stáčírna lahví. Veškeré rekonstrukce byly prováděny za plného provozu. Jihomoravské pivovary n.p. byly v roce 1989 přeměněny na Pivovary s.p. Brno. K 1.lednu 1991 vystoupil pivovar se svazku Pivovarů Brno s.p.. Byl založen samostatný podnik Pivovar Prostějov s.p., který byl 1.května 1992 transformován na akciovou společnost Pivovar Prostějov a.s.. Modernizace výrobního zařízení pokračovala i v tomto období. Pivovar byl vybaven moderním chladícím systémem, rozvodem CO2, výkonnou filtrační jednotkou, stáčecím a plnícím zařízením na stáčení piva do lahví, včetně tunelového pasterizačního zařízení. Pivovar své pivo v 90.letech prodával pod názvem Ječmínek, což bylo odvozeno od moravského krále Ječmínka, který podle Starých pověstí českých pobýval na chropyňském zámku a byl patronem všech sládků.

Výstav pivovaru v roce 1994 byl kolem 100 000 hl. Export činil 20 % produkce a směřoval do Ruska, Kazachstánu, Azerbajdžánu, Rumunska, Polska, Maďarska a na Ukrajinu. Pivovar Prostějov vznikl privatizací bývalého státního podniku. Ačkoli kapacita pivovaru umožňovala produkovat 180 tisíc hl piva ročně, zařadila se firma mezi malé pivovary. V roce 1994 navařila jen 68 000 a v roce 1995 již jen 53 000 hl piva. Podnik zásoboval zejména Prostějovsko, ale část produkce vyvážel například i na Slovensko, Ukrajinu, do Švédska a do Polska. V roce 1995 vyráběl pivovar sedm druhů piv - světlou 10 %, 11 %, 12 % a 14 %, dia světlé i tmavé a nealkoholické. Hrozba konkursu visela nad pivovarem již od května 1997. Tehdy návrh na prohlášení konkursu podala společnost Termoservis. Majoritním vlastníkem pivovaru, zatíženého 90miliónovým dluhem se v září 1998 stal podnikatel Jiří Petr, který se rozhodl, že tradiční výrobu prostějovského Ječmínka obnoví. Na počátku roku 1999 začal jednat se zahraničním investorem, jenž by podnik zachránil. Pivovar doplatil nejen na špatné hospodaření, které firmě přineslo milionové dluhy u bank a dodavatelů, ale i na ztrátu dobré pověsti. Minulý management potřeboval peníze, a tak pivo pustil na trh o dva až tři týdny dříve, než měl. Nebylo pak dobré a zákazníci se od pivovaru odvrátili. "Tady se točilo prostějovské pivo snad osmdesát let, prostě od té doby, co hospoda otevřela. V roce 1998 se však hodně zkazilo, a tak jsme přešli na jinou značku. To víte, jak lidi jednou zklamete, těžko je přesvědčíte, že to bude lepší," mínila servírka z prostějovského hostince V chaloupce. Ostatní hostinští, kteří dříve také čepovali Ječmínka, jí dávali za pravdu. Ačkoli ředitel pivovaru Petr doufal, že se mu časem podaří získat bývalé odběratele zpět, v Prostějově se už žádná hospoda k Ječmínku nevrátila. "To by muselo být opravdu dobré pivo, abychom to udělali. Bylo nás hodně, kteří jsme brali prostějovské pivo, ale od zdejšího pivovaru jsme nikdy nic navíc nedostali. Před časem jsme přešli na Braník a máme jejich firemní podtácky, účtenky, pípu a spravili nám chlazení," vypočítala výhody nové značky hostinská z hospody U Rybáře, která z obavy, že ji přijdou z prostějovského pivovaru vynadat, odmítla zveřejnit jméno. Ředitel pivovaru však tvrdil něco jiného: "Ještě nedávno jsme pro jednu hospodu ručně stáčeli sudy, abychom jí vyhověli. Když jsme pak objížděli bývalé odběratele, abychom je přesvědčili, že prostějovskému pivu vrátíme kvalitu, netvářili se vyloženě odmítavě." Práce v podniku, v němž zůstala zhruba ze sedmi desítek zaměstnanců jen hrstka věrných, kteří vzali za vděk šedesátiprocentní mzdou, byla značně omezena. Řádně nefungovala elektřina, v provozu byl pouze jediný telefon. Přesto pivovar na počátku roku 1999 navařil desetistupňového a dvanáctistupňového piva za jeden a půl milionu korun. Před branou podniku se pak objevila cedule s nápisem Ochutnávka a prodej piva. Zájem však nebyl v prvních dnech moc velký. "Pokud vím, dnes se prodaly jen dvě půllitrové láhve. Nejspíš je potřeba, aby se to pořádně rozkřiklo," mínila jedna z pracovnic pivovaru. Nový ředitel je však byl připraven i na variantu, že si zdejší zákazníky již nenakloní. "Pokud dohoda se zahraničním partnerem klapne, budeme mít zajištěno také odbytiště," naznačil Petr.
Krajský obchodní soud v Brně dne 2. 7. 1999 svým usnesením prohlásil konkurz na majetek dlužníka Pivovar Prostějov a. s., Prostějov, Vrahovická 57.
Velké otazníky v květnu 2001 stále visely nad osudem pivovaru, který byl od roku 1999 kvůli vysokým dluhům v konkurzu. I když o majetek pivovaru projevilo zájem několik firem a podnikatelů, správci konkurzní podstaty se zatím nepodařilo jednání o jeho prodeji dotáhnout do zdárného konce. "Zájemců bylo mnoho, zatím se ale žádný prodej neuskutečnil. Jednání většinou ztroskotala na nedostatku peněz," řekl správce konkurzní podstaty Pivovaru Prostějov Josef Bouda. Regionální týdeník Prostějovský večerník zveřejnil, že jeden ze současných zájemců o majetek pivovaru zvažuje obnovení výroby. "Výroba piva by se zde mohla rozjet okamžitě. Stávající zařízení je zakonzervované a neporušené," řekl listu bývalý náměstek pivovaru Jaroslav Sekanina.
Objekty bývalého pivovaru na jaře 2001 využívala firma Beta Gril k přípravě kuřat ke grilování.





 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama